1. lékařská fakulta Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova Foniatrická klinika
23.03.2011

Padesát let samostatného foniatrického pracoviště v Praze (2007)

Padesát let samostatného foniatrického pracoviště v Praze (2007)

Doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc.

Foniatrická klinika 1.LF UK a VFN Praha

 

Při chápání foniatrie jako lékařského oboru zabývajícího se mezilidskou komunikací můžeme v české historii 19. století zaznamenat několik událostí, které s naším oborem souvisejí. Purkyně studoval tvorbu samohlásek a popsal nad hrtanem prostor, který ovlivňuje tvorbu jejich formantů – je po něm nazván. Psychiatr Haveroch studoval afázie, Výmola se zabýval etiologií vrozené hluchoty.

 

Při padesátém výročí samostatného foniatrického pracoviště v Praze nelze neuvést důležité datum, vznik české foniatrie. Musíme jej datovat příchodem MUDr. Miloslava Seemana do Prahy na ORL kliniku prof. Otakara Kutvirta v r. 1922. Seeman přišel z Vídně, kde pracoval na ORL klinice u prof. Hajeka; prof. Froeschels tam vedl Ambulanze für Stimm- und Sprachstörungen. Dále Seeman studoval u prof. H. Gutzmanna sr. v Berlíně a v Hamburku ve fonetickém ústavu. Seeman byl velice aktivní a 1926 vydal vlastním nákladem habilitační spis „Experimentální a fyziologická studie ke vzniku řeči bez hrtanu“. Byl jmenován soukromým docentem foniatrie. Jeho vědecká aktivita vedla k tomu, že byl v r. 1930 pověřen předsednictvím kongresu Mezinárodní společnosti pro logopedii a foniatrii (IALP – International Association for Logopedics and Phoniatrics) v Praze.

 

Nový přednosta ORL kliniky prof. Přecechtěl spolupracoval se Seemanem jednak vědecky, jednak podporoval rozšíření foniatrické ambulance. Výsledkem byla Přecechtělova studie o vlivu otolitického ústrojí na polohu plodu, pokus o zlepšení operace patra u dětí s rozštěpem a modifikace laryngektomie, která umožňovala nácvik kvalitního jícnového hlasu. Organizační spolupráce umožnila přijetí dalších pracovníků: v polovině 30. let dostal Seeman asistenta MUDr. Sováka, budoucího zakladatele logopedie u nás. Dále Seeman hledal někoho, kdo by měl zájem o akustiku a elektrotechniku - v r. 1940 přichází MUDr. Sedláček, budoucí zakladatel audiologie v naší republice. Na dalším kongresu IALP pak Seeman vystupuje s hlavním referátem „Sluch a řeč.“ (v r. 1945 oddělení dostalo první audiometr zn. Pedersen.)

 

Do r. 1956 foniatrie existovala jako ambulance pro řeč, hlas a poruchy sluchu ORL kliniky. Prof. Seeman prosadil díky své veliké aktivitě zřízení foniatrické laboratoře, foniatrického lůžkového oddělení a během dalších let pracoviště získalo statut kliniky – jako pracoviště které se plně věnuje poruchám komunikačního procesu a je vzorovým pracovištěm pro další země. V r. 1969 vznikla Sekce pro foniatrii a pedaudiologii při ORL společnosti - prof. Seeman byl prvním předsedou. Seemanova foniatrická škola byla v Evropě vysoce hodnocena – v r. 1971 byla založena Unie evropských foniatrů (UEP). V Praze se konalo několik kongresů; nejen UEP, ale zejména v r. 1989 světový kongresu (IALP) za předsednictví jednoho ze Seemanových žáků, prof. Nováka.

 

V padesátiletém trvání samostatného Foniatrického oddělení FN 2 a od r. 1967 Foniatrické kliniky FVL UK a FN 2 jsou určitá charakteristická období. Jsou tématicky typická osobností přednosty. Období konce padesátých let a šedesátá léta (1956 –1974) za přednostenství Seemanova a jeho nástupkyně Sedláčkové jsou charakterizována budováním pracoviště a oboru foniatrie v celostátním měřítku. Z vědeckého hlediska je třeba vyzvednout Seemanovu studii z r. 1936, „Příspěvek k pathogeneze koktavosti“. Seemanova teorie o patogenezi koktavosti jako organické poruše striopalida, i když byla některými kritizována, byla později jednoznačně potvrzena elektromyografickými pracemi Lašťovkovými. Nelze se nezmínit o habilitační práci Seemanově „Experimentální a fyziologická studie ku vzniku hlasu a řeči bez hrtanu“, práci, která dosáhla světového uznání.

 

Jeho dlouholetá žákyně, doc. MUDr. Eva Sedláčková, CSc., byla přednostkou kliniky jen velmi krátce (1974 – 1976). Možno však říci, že klinika v té době dosahovala vrcholu jak ve své činnosti vědecké, tak na poli organizačním. V oblasti vědecké mají největší význam a i mezinárodní ohlas práce o vrozeném zkrácení vývoje měkkého patra – syndrom Sedláčkové a studie akustických vzorů hlasu a řeči u novorozenců a dětí, „Development of the Acoustic Pattern of the Voice and Speech in the Newborn and Infants“, odměněná cenou IALP ( Mezinárodní společnost pro logopedii a foniatrii ) Gold Award v r. 1968.

 

Její činnost organizační daleko přesáhla hranice tehdejšího Československa. V r. 1970 stála u zrodu Unie evropských foniatrů (UEP), byla dlouholetým členem předsednictva a v r. 1972 – 73 jeho předsedkyní.

 

Období poloviny sedmdesátých let minulého století a první polovina osmdesátých let (1976 –1987) byla zaměřena především na problematiku vývojové dysfázie. Prof. MUDr. Karel Sedláček studoval fonologický systém dětí s vývojovou dysfázií, ale bohužel nic z těchto výsledků nepublikoval. Věnoval se intenzivně i elektrofyziologii v oblasti audiologie a byl u zrodu aplikace prvních kochleárních implantátů.

 

Konec osmdesátých let a devadesátá léta ve vědecké oblasti jsou věnována foniatrii v celé šíři (1987 –1997). Prof. MUDr. Alexej Novák, DrSc. publikuje řadu prací o náhradních mechanismech hlasu po operativním odstranění hrtanu, práce o hlasové zátěži hlasových profesionálů, test na vyšetření slovní srozumitelnosti dětí předškolního věku a ve druhé polovině osmdesátých let model screeningu sluchu u dětí. Výsledky prací jsou shrnuty v 11 monografiích s tématikou foniatrie, pedaudiologie a audiologie.

 

Jako žák Seemanův a Sedláčkové pokračoval v jejich organizační činnosti. Od r. 1983 byl členem sekretariátu UEP, v roce 1992 – 93 jejím předsedou. V r.1986 byl zvolen do výboru IALP a v r. 1989 byl předsedou světového kongresu IALP v Praze.

 

Konec devadesátých let min. století (1997 - 2003) a začátek tohoto tisíciletí se prof. MUDr. Milan Lašťovka, DrSc. věnuje dále elektromyografickým studiím koktavosti a výsledky jeho prací, publikované v monografii „Poruchy plynulosti řeči“, potvrdily zcela Seemanovu teorii o etiopatogenezi koktavosti.

 

Další a současné období je možno charakterizovat jako příchod čtvrté generace českých foniatrů. Snaží se opět věnovat foniatrii v celé šíři. Doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc. publikuje monografii „Vývojové poruchy řeči“, věnuje se vypracování centrálních sluchových dichotických testů pro děti, vznikají nové testy řečové audiometrie. Intenzivně pokračuje diagnostická a rehabilitační péče o děti s vývojovými poruchami řeči, zvl. v denním stacionáři, pokračuje screening poruch sluchu a řeči u novorozenců s nízkou porodní hmotností. Rozvíjí se centrum rehabilitace sluchu po kochleárních implantacích u dospělých.

 

V nových podmínkách devadesátých let min. století a na začátku nového tisíciletí česká foniatrie čestně obstává, snaží se držet krok s evropskými i světovými trendy a - je třeba jen přát jí hodně zdaru do příštích let.

 

počet zobrazení: 2781 poslední aktualizace: 23.03.2011
Hodnocení: (hodnotilo 6 uživatelů) Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.